Macík v novém speciálu boduje na Rallye du Maroc. Čeněk jede kudlu               

Martin Macík, pilot týmu Big Shock! Racing, po čtyřech závodních dnech Rallye du Maroc zatím drží 1. celkovou pozici před Keesem Koolenem. Oba závodníci jedou v kamionech od sedlčanských MM Technology. Macíkova posádka současně úspěšně pokračuje v testování limitů nového závodního speciálu pojmenovaného Čenda. Už společně stihli zažít spoustu nečekaných situací. Extrémně náročný závod zatím nabídl perfektní rozcvičku nejen Čendovi, ale i jeho posádce. Ta určité momenty zažívá zcela poprvé, přesto je dokáže operativně řešit. Jízdu českých závodníků zatím neohrozily proražené pneumatiky, poztrácené nářadí, zákeřné duny ani navigační triky. Mechanici týmu MM Technology po několika perných nočních směnách, kdy postupně odhalili a napravili slabá místa nového vozu, konečně zvolňují. Tým postupně získává představu, co všechno jeho nový kamion sestrojený pro Dakar 2023 dokáže. A z dosavadních poznatků začíná mít radost… Do konce závodu zbývají 2 poslední etapy.         

Cenda1.jpg

Vyhraný prolog, poztrácené nářadí a rány

Mechanici týmu MM Technology na Macíkově novém kamionu pracovali až do poslední chvíle před sobotním (1. 10.) startem Rallye du Maroc. Potřebovali odladit pár nedostatků, což se nakonec podařilo. Přesto v týmu panovalo napjaté očekávání. Jakmile však posádka, kterou kromě pilota Martina Macíka tvoří navigátor František Tomášek a mechanik David Švanda, vyrazila na trať, nebylo pochyb, že plyn bude v pohotovosti a Čeněk dostane pěkně zabrat. Úvodní okruh kolem Agadiru vedl pískem a sérií velmi úzkých průjezdů. Sedlčanský kamion byl v cíli nejrychlejší. „Nemohli jsme podfouknout, protože pod koly jsme měli šutry a kořeny, nahoře zase koukaly větve. Nakonec jsme ale doletěli do cíle a vyhráli o 12 vteřin,“ řekl Macík po zdolání úvodních 9 ostrých kilometrů, které posádce zajistily 1. startovní pozici pro následující den.        

A hned nedělní 1. etapa, čítající 322 ostrých a dalších 240 spojovacích kilometrů, pomohla prověřit schopnosti nového vozu i jeho posádky. Trať byla náročná od samého začátku, bloudilo se, opravovalo. A sedlčanská sestava zažila situaci, ke které na závodních tratích nedochází často. „Jak jsem si bral vzadu v autě hadr na utření rukou od oleje, nezavřel jsem bedýnku. Celou etapu byla otevřená. Když jsme míjeli kontrolní bod, viděl jsem tátu, jak na nás zběsile mává. Taky jsme mu zamávali a pokračovali dál. Až později jsme zjistili, že za námi postupně z toho boxu padaly věci. Teď se tomu směju ale nebylo to příjemné, ztratíte náhradní díly, nářadí, všechno důležité,“ popisuje Martin Macík a dodává, že v cíli byl kamion týmu Big Shock! Racing nakonec druhý – jen o 57 vteřin pomalejší než vítěz etapy. „Dojeli jsme do cíle a jsme plní dojmů. Byla to dakarská trať se vším všudy. Prorazili jsme dvě gumy, sem tam něco odpadlo. Zjistil jsem také, že mám sedadlo, ve kterém při každém výkyvu dostanu facku. Těsně před odjezdem do Maroka jsem viděl dokument o tom, jak při nárazu do hlavy odumírají neurony. Myslím, že mi jich po téhle jízdě zbyde tak 5,“ řekl po etapě navigátor František Tomášek.

macik1.jpg

Vyhraná etapa a duny, ve kterých nechceš zůstat

I noc před 2. etapou strávili mechanici MM Technology s nářadím v ruce. Ale noční dřina se vyplatila. Macíkův Čenda vyrazil na trať jako první a první přijel i do cíle. Na účastníky přitom v pondělí čekala rychlá technická trať s náročnou navigací zakončená nepříjemnými měkkými dunami. „Letěli jsme kudlu – 316 km za 3 hodiny a 33 minut. Po planinách jsme drželi 140 km/h. Byla tam všude spousta šutrů a skal, které vám trhají pneumatiky na kusy. Modlili jsme se, aby vydržely až do cíle. Na závěr jsme museli projet těžké, měkké nafoukané duny – pozvolný nájezd a padák dolů, po kterém následuje rána. Občas jsme se sotva vyškrábali nahoru, ztratili jsme tam hodně času. Ale Čenda vydržel, nic mu není, všechno v cajku. Jsem strašně rád,“ popisoval Martin Macík v cíli. A navigátor František Tomášek, který skvěle zvládl navigační chytáky etapy, potvrdil jeho slova: „Mates to dneska držel zdatně. A Čeněk fungoval. Máme za sebou dunoviště značené jako level 2. Táhlo se sice jen 10 kilometrů, ale báli jsme se, abychom tam nezůstali. Najížděli jsme si i 3krát, 4krát. Klobouk dolů před všemi, kteří ho projeli. Ale dnešek super, vůbec jsme nemuseli vylézt z auta. Všechno funguje, v kabině máme 44 stupňů a užíváme si to.“ Závodníci v cíli také doufali, že tentokrát auto trochu pošetřili a kolegové mechanici se konečně po několika dnech vyspí.  

Došly pneumatiky

Úterní 3. etapa přinesla posádce další „poprvé“. Tentokrát po dobrodružné jízdě přistála v cíli na 2. místě a bez jediné funkční pneumatiky. „Když praskla první pneumatika, vyměnili jsme ji. Druhá se roztrhla tak, že se z ní sloupnul celý vzorek a utrhnul bočnici. Takže jsme ji vyměnili. A pak jsme udělali 3. pneumatiku. Logicky už nám žádná náhradní nezbyla. Takže jsme nandali zpátky tu, která se předtím celá oloupala. Byl to v podstatě takový buřtík, zbytky vzorku jsme z něj ořezali rozbruskou. A plíživým tempem jsme se sunuli k cíli. Zhruba rychlostí 60 km za hodinu. Ale doplížili jsme se. A to je hlavní. Jsme v cíli,“ hlásil navigátor František Tomášek a dodal, že než došly pneumatiky, jejich kamion Čenda se pěkně předháněl s Gertem Huzingem. Výhodou dnešní etapy je, že kromě pneumatik se kamion zdá být v pořádku a mechanici se tak zřejmě budou muset postarat jen o kosmetické úpravy.

Martin Macík zatím hájí vedoucí pozici v poli kamionů. Jízda Rallye du Maroc ale pokračuje. Závodníci mají před sebou ještě dvě závěrečné etapy. Do cíle maratonští jezdci doputují ve čtvrtek 6. 10.  

Nikola Kužílková - Big Shock! Racing

inPage - webové stránky s AI, doménawebhosting