WEC v Monze: Neplánovaný úspěch

Text a foto: Roman Klemm 

Osmým podnikem sezony zakončil šampionát FIA World Endurance Championship (WEC) v Monze ročník 2026. Mistrovství tedy neskončilo, jak plánováno v arabské anonymitě a pro Italy (bohužel) ani domácím úspěchem Ferrari. 6hodinovku vyhrál Cadillac V-Series.R nasazený týmem Jota posádky Sebastien Bourdais, Jack Aitken a Earl Bamber. Pro titul mistra světa v hodnocení jezdců si velmi „zdrženlivým“ výkonem dojeli piloti značky Toyota, Ryo Hirakawa, Sebastien Buemi a Brendon Hartley.

Kvalifikce:

Monza jen „zaskakovala“ za podniky, které musely být kvůli napjaté politické situaci v Arábii odřeknuty – a byl to tah, nad jehož úspěchem by se zodpovědní FIA a WEC měli zamyslet: Díky účasti „Rudých bohyň z Maranella“, podnik za sychravých podzimních podmínek přilákal na Autodromo Nazionale neuvěřitelných 80.000 fandů! Jaké to důstojné rozloučení s ročníkem v porovnání s prázdnými ochozy někdy v Kataru nebo Bahrajnu…

WEC letos prostě měla co nabídnout. Kvalifikace se zúčastnilo 17 továrně nasazených vozů ukázkové třídy Hyparcar a 18 vozů LMGT3.

Ve vytrvalostním sportu má postavení na startu skutečně jen symbolickou hodnotu – domácí Ferrari si ji ovšem nechtělo nechat vzít. Za vlhka se o to postaral Antonio Fuoco, který zajel o desetinku rychleji, než Jaminet s vozem Genesis, další desetinka scházela bývalému jezdci F1 a Indycarů Bourdaisovi v Cadillacu.  

Závod:

V dosavadních sedmi podnicích WEC 2026 již směli slavit u Toyoty, BMW a Ferrari – po Monze se směl přidat i Cadillac. Zvláště výše jmenovaní jezdci Genesis (Juncadella) a Cadillacu (Aitken) se po startu do šestihodinovky vrhli tak, jakoby se jednalo jen o 20minutový sprint. Úvodní 4 hodiny poznamenalo několik hodně dlouhách neutralizací a zatímco vůz Genesis GMR-001 zastavil defekt, ukázalo se, že zlatý Cadillac skutečně dokáže své počáteční tempo udržet i v rozhodující závěrečné fázi podniku. Na čas se zdálo, že nejsilnějším soupeřem bude loučící se Alpina Milesiho a Habsburga, Francouz ale vůz nešetrně zničil v Parabolice. Druhé místo poté převzal sesterský vůz Gounona a Martinse. Nehodou skončil i druhý Cadillac po srážce Alexe Lynna s jedním s Peugeotů těsně před koncem.

A favorizované Ferrari? Svým tifosi příliš radosti neudělaly. Molina musel již brzy neplánovaně do boxů pro nové pneumatiky, druhý vůz Scuderie s Pier Giudim, Caladem a Giovinazzim stačil jen na 3. místo. Kubicův „žlutý“ Ferrari ztratil naději na vítěztsví ztrátou zadního kola. Ještě hůře si vedly obě Toytoty. Japonci již měli titul značek v kapse a v Monze šlo „jen“ o hodnocení jezdců. Oba vozy nebyly konkurenceschopné a dojely o kolo pozadu jen na pozicích 10 a 11, což ovšem stačilo na titul mistrů světa pro Hirakawu, Buemiho a Hartleye.

Mezi vozy GT3 se prosadil spolehlivý Manthey-Porsche zkušeného Rakušana Richarda Lietze, který se o kokpit dělil se Shahinem a Perou. Mistrem se ovšem 3. místem stal mladý Angličan Jonny Edgar na Chevroletu Corvette týmu TF-Sport.

Výskledek 6hodinovky WEC v Monze:

1. Bourdais/Aitken/Bamber, Jota-Cadillac

2. Gounon/Martins, Alpine

3. Pier Guidi/Calado/Giovinazzi, Ferrari AF Corse

4. Pourchaire/Duval/Jakobsen, Peugeot

5. Vanthoor/Magnussen/Marciello, WRT-BMW

6. Kubica/Ye/Hanson, AF Corse Ferrari

7. Frijns/Rast/van der Linde, WRT-BMW

8. di Resta/Cassidy/Quinn, Peugeot

9. Fuoco/Molina/Nilesen. Ferrari AF Corse

10. Hirakawa/Buemi/Hartley, Toyota