Rossana Fittipaldi o tom, jaké to je být ženou legendy a matkou závodníka

Text a foto: Roman Klemm

Mistr světa F1 let 1972 a 1974 se roku 2012 potřetí oženil. Vzal si ženu, se kterou již 11 let žil: Brazilskou krajanku Rossanu Fanucchi. Mají spolu 19letého Emma juniora a 14letou Vittorii. Žena legendárního vítěze Indy500 a matka pilota AIXu-F2 mi v červnovém vedru na Red Bull-Ringu prozradila několik zajímavosti ze života závodnické rodiny…

RK: Znala jsi Emersona již jako dítě?

RF: Ne osobně, jen z televize a novin. Mí prarodiče ale byli dobrými známými jeho matky.

RK: Emerson mi vyprávěl, že vždy vzhlížel k Tvému otci, protože on byl prvním Brazilcem, který vlastnil vůz značky Porsche?

RF: Asi to tak bude. Táta byl opravdu blázen do závodů…

RK: A Ty?

RF: Automobilový sport jsem opravdu od srdce nenáviděla. Pořád u nás běžel v televizi. Formule 1, Indycary, brazilské šampionáty…

RK: Emerson je poloviční Slovan a poloviční Ital, jakého původu jsi Ty?

RF: Mám z poloviny italskou a z poloviny brazilskou krev.

RK: Kdy jste se poznali?

RF: Bylo to v dobách, kdy Emerson spolu-vlastnil tým CART. Jezdil za něj Tiago Monteiro a pamatuji, že jsem ho doprovázela na Lausitzring.

RK: Tehdy Ti bylo jasné, že s ním vyvdáš i závody?

RF: No to vůbec ne! Naopak, chtěl se tehdy z motorsportu ztáhnout. Já o takový život vůbec nestála a nezajímal mě.

RK: Musela to pro Tebe být velká rána, když s tím „svinstvem“ začal malý Emmo?

RF: Ano, bylo to hrozné a dělala jsem opravdu vše proto, aby se závodníkem nestal. Vždy jsem mu povídala, že tátovi v tom ohledu nic nedluží. Že se nemusí stát profíkem jen proto, že táta byl mistrem světa. Pak jsem ale uznala, že chce závodit z vlastního přesvědčení a od srdce – od té doby jsem nekladla odpor.

RK: Pro jeho kariéru udělala rodina opravdu mnoho – včetně stěhování…

RF: Do jeho 10 let jsme žili v Brazílii. Když se stal motokárovým mistrem Sao Paula, tak jsme se přesunuli do Miami, aby mohl jezdit v Americe. Když mu bylo 14, tak jsme se stěhovali do Evropy, protože v Dánsku od toho věku mohl začít s formulí 4. Od té doby žijeme v Itálii  u Lago di Garda.

RK: Bylo to pro Tebe těžké nechat svůj život a přátele v Brazílii?

RF: Ne, miluji takové výzvy – a dokud mám svou rodinu kolem sebe, tak je vše OK.

RK: Je Tvá rodina těsně semknutá klika?

RF: Ano, někdy až moc… Emmo teď má nějaký čas přítelkyni. Měl bys vidět, jak na ní Vittoria žárlí…

RK: Nemáš někdy pocit, že Vittorii obětujete méně, než pro Emma, pro jehož kariéru rodina tolik podstoupila?

RF: Snažíme se o vyrovnání. Mimo to: Vittoria od 5 do 10 let také závodila v motokárách  a teď se do toho znovu vrhne. Příští víkend bude debutovat v závodě za tým táty Kimiho Antonelliho. Má velmi silnou vůli, nedělám si o ní starosti.   

RK: Jak je to se školní docházkou Tvých dětí?

RF: Oba studují v anglickém jazyce dálkově Oxford School. Emmo je s ní nyní hotov.

RK: Vím, že jsi se na Emmovy začátky ve formuli 4 a F-Regional nejezdila dívat, trochu mě proto překvapilo, že jsi nyní zde?

RF: Ano, nechtěla jsem být u toho. Letos se ale vyskytla šance jezdit F2, tak držíme celá rodina k němu a jezdíme s ním. Víme, že je to jedinečná příležitost, tak si chceme každý podnik vychutnat společně. Když je Emmo na trati, tak si ale někam zalezu a chci být sama. Koukat na něj společně s Emersonem prostě není možné. Nesnesu, když kluka kritizuje – a pak se jen hádáme…

RK: Jednoho dne budou obě děti samostatné. Vrátíte se pak zpět do Brazílie?

RF: A víš, že ne? Táhne nás to spíše zpět do Miami. Emerson vždy říká, „že se tam vrátí, až bude starej“. Takže asi tak, když mu bude 100 let… (směje se).

RK: Emmo a taky asi celá vaše rodina žijete sen o F1. Co bude, když tento sen jednoho dne praskne jako mýdlová bublina?

RF: Myslím, že své šance vidí realisticky a že se i s takovou eventualitou dokáže vyrovnat. Vše je v Božích rukou...