Brněnská motocyklová závodnice pojede letos druhou sezónu SSP 300 Women's European Cup
Saša Pelikánová, jedenadvacetiletá brněnská motocyklová závodnice pojede letos druhou sezónu SSP 300 Women's European Cup na Yamaze v týmu Moto X Racing. S jakými ambicemi do sezóny vstupuje, se dozvíte v našem rozhovoru.
Ahoj Sašo, kolik je ti let a kdy si seděla poprvé na motorce?
Ahoj, je mi 21 let, na motorce jsem poprvé seděla, když mi bylo 13 nebo 14, a byl to minibike od značky Blata. Pokud jde o velkou motorku, tak to byla Yamaha R3 v roce 2016.
Jak ses k motorkám dostala a kdy a kde nastal ten moment, kdy jsi zjistila, že motorky jsou to pravé a chceš u nich zůstat?
K motorkám jsem se dostala díky kamarádovi mého táty, který slyšel, že na Masarykově okruhu manželé Klugovi provozují minibikovou akademii. Hned jak jsem to zkusila, tak jsem věděla, že chci do akademie nastoupit a jezdit, jak jen to půjde.
Kdy, kde a na čem jsi jela první závod?
Kdo mě zná, tak ví, že mám špatnou paměť, ale myslím že to byl první závod Minimotocupu roku 2014 v Brně. Jela jsem na svém prvním minibiku Blata Ultima 40cc.
Jaké úspěchy máš za sebou a kterého úspěchu si vážíš nejvíc?
Nejvíc úspěchů a vítězství mám z minibiku, hlavně ze sezón 2015 a 2016. Co se týče velkých okruhů, tak první velký úspěch byl, když jsem v roce 2018 dojela na Redbullringu na 2. místě v závodě Evropského poháru Alpe adria, a pak 3. místo v závodě Mistrovství Evropy žen v italském Mugellu v sezóně 2020, toho si vážím asi nejvíc.
Z minibiku si přešla rovnou na velkou motorku a velké okruhy. Jaký byl ten přechod?
Už si to moc nepamatuju, ale já jsem stejně neměla moc na výběr, jelikož jsem s ježděním začala pozdě, tak na nějaké mezikroky, jako je miniGP, už jsem byla moc stará. Měla jsem kolem sebe ale super lidi, kteří mi pomáhali a radili, takže ten přechod nebyl až tak náročný.
V roce 2019 jsi jela World SSP300, jaká to byla zkušenost a co ti to dalo?
Byla to rozhodně zajímavá zkušenost. Možnost jet se naskytla po tom, co jsem měla odjetou jen jednu závodní sezónu na velké motorce, ale rozhodla jsem se to zkusit. Od roku 2018, kdy jsem měla možnost jet na divokou kartu, se úroveň této kategorie o dost zvedla a bylo to hodně náročné. Jsem ale ráda, že jsem ji absolvovala, i když jsem v té sezóně nedosáhla žádných velkých úspěchů. Hodně jsem se toho naučila, hlavně jak mít ostré lokty, protože žádná kategorie v silničních motocyklových závodech se v agresivitě, myslím, nevyrovná kategorii 300. :D
Na minibiku jsi vždy jezdila v barvách VR46. Fandíš mu pořád? A kdo je ještě kromě Valentina tvůj oblíbený jezdec?
Jasně, Valentino je legenda a vždy bude můj nejoblíbenější jezdec. Jinak fandím spoustě jezdců, nejvíc asi Quartararovi, Bagnaiovi a Morbidellimu. Ve WSBK potom Reddingovi a Lowesovi.
Kdo tě ve tvé kariéře podporuje?
Podporuje mě celá rodina. Finančně pak táta a sponzoři. Musím poděkovat zejména PSÍ Hubík, Yamaha PEMM Brno a SHOEI DG Corse za podporu.
Na sezónu 2020 jsi přestoupila do European Women´s Cupu, řekni nám o této sérii něco.
Je to úplně nový šampionát, který se jel celý v rámci italského mistrovství CIV. Do budoucna plánují zahrnout do kalendáře tratě po celé Evropě, ale zatím se jezdilo jen v Itálii. Myslím, že to je šampionát s velkým potenciálem, protože popularita motorsportu u žen roste, a už minulý rok tam jely celkem známé a rychlé závodnice.
Jak se ti dařilo?
Byla to složitá sezóna z mnoha důvodů. Nejen že jsme nevěděli, jak to bude kvůli covidu, ale taky nebyl prostor na testování a navštívení tratí, na kterých jsem ještě nejela. Když to vezmu celkově, tak na to, jak to byla zmatená, hektická a krátká sezóna, dala by se zhodnotit pozitivně. Hned v prvním závodě jsem startovala z pole position a dojela třetí. Ve druhém a třetím závodě jsem bohužel dojela čtvrtá, ale těsně za vedoucí trojicí. Do čtvrtého závodu jsem startovala z druhého místa, ale v závodě jsem bohužel spadla. Posledního závodu jsem se bohužel nemohla zúčastnit, protože jsem se pozitivně testovala na covid.
Jaké máš plány pro letošní sezónu?
Letos pojedu stejný šampionát jako minulý rok, ale mám lepší motorku a s týmem chceme dosáhnout větších úspěchů než minulý rok.
Máš toho dost odjeto ve světě i doma, který okruh máš ráda a který ti naopak vůbec nevyhovuje?
Moc se mi líbil Donington park a taky Aragon. Trať, která se mi líbí nejmíň, je Imola.
Jak dopadly předsezónní testy a jaké máš ambice do nové sezóny?
Testy dopadly dokonce lépe, než jsem čekala. Po dlouhé pauze jsem se hned dostala do tempa a jezdila rychleji než minulý rok. Tuto sezónu chceme s týmem Moto X Racing závodit o vítězství, ale nejdříve musíme zjistit, jak si letos stojíme proti ostatním.
Text: Jaroslav Mareček
Foto: Archív S. Pelikánové, motorsportfoto.eu