MONTREAL, TO JE HLAVNĚ O BRZDĚNÍ, AKCELERACI A VYSOKÝCH OBRUBNÍCÍCH

Okruh Gillese Villeneuva v Montrealu je zajímavou tratí s mixem dlouhých, rychlých rovinek a pomalých zatáček. Pirelli sem přiveze střední směs P Zero Bílá společně se superměkkými pneumatikami P Zero Červená. Obě směsi mají nízký pracovní rozsah, což by mělo ideálně odpovídat očekávanému kanadskému počasí. Teploty jsou tu obvykle nízké a v minulosti jsme tu zažili i několik mokrých závodů, což znamená, že ke slovu mohou přijít také přechodné pneu Cinturato Zelená a mokré sady Cinturato Modrá.

Pirelli navíc v pátečních trénincích pro každý vůz alokuje dvě sady prototypu střední směsi. Zadní pneumatiky této specifikace mají upravenou konstrukci, která by měla být využívána ve zbytku sezony.

ŠÉF MOTORSPORTU PIRELLI: 

Paul Hembery: „Kanada patří k těm nejnepředvídatelnějším závodům v sezoně. Částečně je to i proto, že se jedná o tak náročné místo pro pneumatiky. Může za to tvrdé brzdění a velké nároky na trakci. Povrch trati se navíc v průběhu víkendu značně vyvíjí, a tak je správná péče o pneumatiky v Montrealu už od sedmdesátých let, kdy se tu jelo poprvé, naprosto klíčová. Očekáváme, že každý vůz se v boxech objeví dvakrát až třikrát, ale lepší předpověď můžeme provést až po pátku.

Montreal je okruh, kde do hry často vstupuje počasí – naše vůbec první Velká cena Kanady v roce 2011 byla dokonce nejdelším závodem v historii formule 1, což bylo způsobeno silnými dešti a přerušením závodu. Loni už sice bylo sucho, ale viděli jsme další rekord – v sedmém závodě jsme měli sedmého vítěze.

Vzhledem k vysoké úrovni degradace je možné, že se dočkáme značně rozličných strategií, jako tomu bylo loni. Týmy se budou muset rozhodnout, zda zvolí taktiku „sprintu“, nebo vsadí na výdrž a menší počet zastávek. Loni byl úspěšnější sprint, nicméně týmy budou muset před definitivní volbou strategie velmi důkladně analyzovat data a předpověď počasí. V Kanadě často funguje flexibilní přístup, čili je možné, že si množství týmů nechá otevřená zadní vrátka.“

AMBASADOR PIRELLI:

Jean Alesi: „Kanada pro mě navždy zůstane naprosto výjimečným místem. Právě zde jsem v roce 1995 v barvách Ferrari zvítězil, a to s číslem 27, které dříve používal Gilles Villeneuve. Je těžké popsat mé emoce, ale byl to pocit nesmírného štěstí.

Kanada se může pochlubit fantastickými fanoušky. Je moc dobře, že se formule 1 dostává do míst, kde se setkává s tak nadšeným přijetím. Zdejší trať je pro jezdce velkou výzvou, tribuny a zdi jsou velice blízko, takže se tu občas cítíte skoro jako v Monaku. Montreal je ale samozřejmě mnohem rychlejší a tím pádem i náročnější na pneumatiky. Hlavní charakteristikou Montrealu je brzdění a akcelerace. Na rovinkách se tu dosahuje vysokých rychlostí, ale najdete tu i několik opravdu pomalých zatáček. Je důležité se pořádně starat o pneumatiky a vymyslet strategii, která nejlépe odpovídá nárokům Montrealu.“ 

OKRUH Z POHLEDU PNEUMATIK:

• Společně se Singapurem, Koreou a Monakem je Kanada okruhem s velmi vysokou pravděpodobností výjezdu safety caru. I proto se tu často vyplácí flexibilní strategie. Safety car dokáže zcela zvrátit průběh závodu. Na rozdíl od Monaka ale Kanada poskytuje mnoho příležitostí k předjíždění.
• Loňský vítěz (Lewis Hamilton) jen na dvě zastávky v boxech. Piloti na druhém a třetím místě ovšem absolvovali jen jednu zastávku. Strategie v první desítce byly rozdělené napůl – pět pilotů mělo na kontě dva pitstopy, pět pouze jeden. Loni se ovšem jelo s jinou kombinací směsí, a to s měkkou a superměkkou.
• Montreal je polopermanentní trať, na které se v průběhu roku moc nejezdí. I proto je tu zvýšené riziko drolení. K němu dochází v situaci, kdy se pneumatika nestihne dostatečně rychle zahřát a klouže po asfaltu, čímž dochází k tření a na běhounu vzniká neobvyklý vzor. K tomuto problému nastává hlavně na začátku víkendu, kdy je trať nejkluzčí a nejméně pogumovaná.

TECHNICKÉ POZNÁMKY:

• Jeden z důvodů, proč je Kanada tak náročná, je fakt, že vozy jezdí s nízkým přítlakem, aby získaly co největší maximální rychlost na rovinkách. Znamená to, že při průjezdu zatáček veškerá práce spadá na bedra pneumatik. Důraz je tu tak klad spíše na mechanický než aerodynamický grip.
• Nejvíce zabrat v Montrealu dostávají zadní pneumatiky. Na vině je potřeba trakce při výjezdu z pomalých zatáček a z vlásenky. Pokud jsou při šlapání na plyn jezdci příliš nedočkaví, má vůz tendenci k protáčení kol, což opotřebení pneu jen zvýrazňuje. K protáčení kol přispívají také četné hrboly na trati.
• Dalším trestem pro pneumatiky jsou obrubníky. Ty jsou v Kanadě vysoké a agresivní a v poslední zatáčce, poblíž slavné zdi šampionů, na ně vozy najíždí rychlostí přibližně 130km/h.