Macík boduje: čtvrté místo s utrženými tlumiči. Brabec třicátý osmý bez pojistek   

Ve třetí písečné etapě, vedoucí do San Juan de Marcona se týmu Big Shock Racing opravdu dařilo. Martin Macík, František Tomášek a Michal Mrkva dojeli mezi kamiony jako čtvrtí nejlepší. V celkovém bodování se umístili na výborném pátém místě a stali se tak aktuálně nejrychlejší českou posádkou. Zaznamenali svůj zatím nelepší dakarský úspěch. A to přesto, že v polovině první etapy po nečekaném třímetrovém skoku utrhli tlumiče. Jan Brabec se držel v první dvacítce, ale po menším karambolu mu vypadly pojistky a než provedl opravu, uběhlo 15 minut. Nakonec etapu dojel na pěkném 38. místě, celkově si opět polepšil a dostal se na 76. pozici.

Perfektní výkon podala posádka i páni mechanici

Třetí etapu tvořily dvě části. Posádka Martina Macíka jedoucí ve žluté liazce s číslem 510 hladce proplouvala dunami posilněna zkušenostmi z předchozích dvou písečných dní. Zhruba v polovině první části ale závodníci přehlédli dunu a následoval dlouhý skok a tvrdý dopad. „Kamčák vyletěl přes 3 metry do vzduchu a pak sebou řachnul na všechna čtyři kola. A bohužel jsme utrhli pravé přední tlumiče. Ale kluci mechanici na přejezdu mezi etapami podali výborný výkon, stihli je bleskově vyměnit a jelo se dál,“ popisuje Martin Macík. Ke startu do druhé části etapy tak posádka dorazila s několikaminutovým zpožděním. Ale kamion Franta už byl zase jako nový a Martin Macík se za pomoci bezchybné navigace Františka Tomáška pomalu prokousával pořadím. Do dun bylo třeba najíždět opatrně, ale zároveň dost rychle, aby byl každý vrchol co nejrychleji zdolán. Došlo i na drobnější zahrabání, ale jízda ubíhala celkem hladce. „Nejeli jsme přes hranu. Jeli jsme si pěkně to svoje, co už umíme. Nikde jsme se neztratili. Všechno bez problémů, nic už se nepřihodilo a najednou baf, jsme v cíli a čtvrté místo. Takže super,“ zakončuje pilot Martin Macík.   

Brabčák opravoval sám

„Jelo se mi výborně,“ je první věta, kterou Jan Brabec hlásí pokaždé, když po závodu dorazí do bivaku. A jinak tomu nebylo ani ve třetí etapě. Brabčák se většinu závodu statečně držel kolem první dvacítky. „Jenomže dvacet kilometrů před cílem jsem to poslal k zemi, a když jsem se sebral, motorka nejela. Takže jsem 15 minut stál a zjišťoval proč. Až v poslední chvíli si říkám, hele, mrkni na pojistky. A byly to pojistky,“ líčí Jan Brabec. Dalších pět minut pak strávil hledáním jednoho z kontrolních bodů. Zbytek závodu projel zcela hladce a opět si užíval svou „surfovačku“ v dunách. Po třetí etapě se tak Janu Brabcovi opět podařilo poskočil celkovým pořadím o pořádný kus vřed.

LAVOROVO DAKARSKÉ OKÉNKO

A jak se tentokrát na Dakaru měli mechanici nám hlásí Mr. Lavor…

Dneska nás opustil Kocour, Macík starší. Zůstali jsme v novinářském autě jen s kameramanem. Takže pilotuju já a rovnou říkám, že nekopu, takže se ani nepouštím do dun. Asi po 8 km jízdy po tvrdé poušti jsme našli top kaňůnek. Kameraman nadšený, tak uvidíme, co vytvoří… Já myslel, že tam v tom vedru uhořím. A pak hurá na kamčák. Je super, že v tomhle týmu má pořád každý na hubě smajlíka. Na Frantovi ani šrám, tak děláme normální údržbu a jde nám to od ruky. Nějaké to pivo po práci… pár chytřejších vět po pivu… sprcha… mejdlo a hurá do postele.  

inPage - webové stránky s AI, doménawebhosting