Když se Praha na několik březnových dnů stala středobodem krasobruslařského vesmíru - část 1

Text a foto: Kateřina Pavlíčková

Potřetí v historii. Po třiatřiceti letech. Na šest dnů na konci března se na Prahu upřela pozornost krasobruslařského světa. Po letech 1962 a 1993 se zde opět uskutečnilo mistrovství světa. A česká metropole znovu dokázala, že velké sportovní události se neměří jen medailemi, ale i emocemi, atmosférou a vzpomínkami, které zanechají.

Před začátkem šampionátu média hodně připomínala mistrovství Evropy, které se konalo v roce 2017 v Ostravě a zůstalo v paměti jako jeden z nejúspěšnějších sportovních svátků u nás. Vyprodané haly, elektrizující atmosféra a skvělá organizace tehdy nastavily laťku velmi vysoko.

Troufám si říct, že Praha se laťky nastavené Ostravou nezalekla, a ještě ji překonala. Během šesti dnů navštívilo O2 arenu 127 837 fanoušků krasobruslení, což je rekordní číslo v historii světových šampionátů. Očekával se obrovský zájem o vstupenky ze zahraničí, hlavně z tradičních krasobruslařských velmocí v Asii, nakonec ale přibližně 60 procent publika tvořili čeští fanoušci.

A právě diváci dali šampionátu tvář. Vytvořili atmosféru, která se stala jedním z jeho hlavních symbolů. Nejen že plnili tribuny a neúnavně podporovali krasobruslaře při soutěžích a závěrečné exhibici, ale v hojném počtu chodili i na oficiální tréninky. Závodníci se v rozhovorech i na sociálních sítích opakovaně vraceli k neuvěřitelné atmosféře, obdivovali ji a děkovali divákům za jejich podporu.

Praha zkrátka vytvořila úžasné prostředí, v němž se mistrovství světa stalo nezapomenutelným zážitkem. Tento výjimečný příběh nyní nechám ožít v obrazech, které zachycují krásu krasobruslení v celé její podobě – ladnost pohybu, sílu emocí, napětí i okamžiky radosti.

Slavnostní zahájení

Slavnostní zahájení v O2 areně pod dohledem maskota ježka Edy propojilo akrobatická vystoupení se synchronizovaným bruslením. Režii měl na starosti Michal Caban, který spolu se svým bratrem Šimonem připravuje zahajovací a závěrečné ceremoniály filmového festivalu v Karlových Varech. Zahájení také připomnělo bývalého předsedu Českého krasobruslařského svazu Stanislava Židka (foto č. 5), který významně přispěl k úspěšné kandidatuře Prahy na pořádání mistrovství světa 2026 a působil při jeho přípravách. V listopadu loňského roku však podlehl těžké nemoci a úspěšného završení svého úsilí se tak už nedočkal.

Sportovní dvojice

První soutěží, v níž se rozdělovaly medaile, byly sportovní dvojice. Na startu stálo 21 párů, z nichž 20 po krátkém programu postoupilo do volných jízd. Jako dvacátá, s trochou štěstí, postoupila česká dvojice Anna Valesiová a Martin Bidař (foto č. 9). Ve volné jízdě ale už Češi s přehledem ukázali, kam skutečně patří. Jeli skvěle, předvedli třináctou nejlepší jízdu, vylepšili si osobní rekord a posunuli se na konečné 15. místo (foto č. 10).

Ze zlatých medailí se radovali Němci Minerva Fabienne Haseová a Nikita Volodin (foto č. 11), kteří vedli už po krátkém programu s velmi těsným náskokem tří desetin bodu před gruzínskou dvojicí Anastasiia Metelkinová a Luka Berulava (foto č. 12). Ve volné jízdě ale Němci porazili reprezentanty Gruzie o téměř 10 bodů a po bronzu a stříbru z předcházejících šampionátů a bronzu z olympiády v Miláně suverénně dokráčeli ke zlatu. Gruzínci uhájili stříbrné pozice, přestože jejich volná jízda byla hodnocená až jako čtvrtá, a bronz brali Kanaďané Lia Pereiraová a Trennt Michaud (foto č. 13).